úterý 7. října 2014

Stalo se něco zásadního!!!!!!!!!!!
My se sprchujeme doma v "koupelně"!!!!!!!!!!!!! Je to tak obrovský zážitek, že se musím o něj podělit se světem. Fotku sem nepřidám, je to asi ještě větší avantgarda, než ta naše venkovní ze dveří stodoly, kterou jsme používali doteď. Ano, skoro doteď. Mám tak šílený základ v otužování, že jestli přes zimu onemocním, nevěřte nikomu, kdo bude tvrdit, že je otužování zdravé. Ale zase se pod ledovou vodou dobře holí nohy, jako tím nejvymakanějším reklamním strojkem, kterým jste dohladka nejdohladkovitějšího.
Zpátky ke sprše. Začalo to tím, že M. vstal od stolu a řekl:"Ty zas budeš nasr.....á". Tím měl na mysli, že udělá něco, co mohl udělat už dávno a napadlo ho to až teď. No, nebyla jsem. Jsem šťastná a celá rodina taky, protože už nemusíme chodit ke známým na kafe s ručníkem a ani čekat až vyleze sluníčko, abychom se ohygienili. Jelikož stěny jsou zatím jen s hrubou omítkou, tak máme místo obkladů super krásné lino s motivem cest, aut a domečků, stromečku a já nevím, čeho ještě.... dizajnově to máme sladěné s kouskem lina na zemi pod záchodem. A až si uklidím fazole, které suším na sušáku, tak bude i umyvadlo a možná i zrcadlo a snad i světlo nad zrcadlem a já se přestanu divit každé ráno ve výtahu cestou do kanceláře.

Rohlík se odebral do věčných lovišť. Pro nás nová zkušenost se zachraňováním obyčejné nalezené kočky a neuvěřitelných peněz za veterináře, abychom pak sami ukončili jeho trápení.
Máme teď 2 koťátka, a ačkoliv jsou z různých koutů našeho kraje, vypadají jako z jednoho vrhu.



A taky máme doma babičku, moji. Už není ve stavu, aby byla sama doma a má panickou hrůzu z LDN a podobných zařízení, tak jsme narychlo dokončili jediný pokoj v domě a nastěhovali ji tam. Trochu adrenalin, ale zatím to zvládáme. M. je spokojený, protože kvůli babičky vařím polívky a ty on miluje.