Máme doma Květu. Květa je z rodu kuru a to domácího. Dala jsem si do líhně 20 vajec s nadějí, že budeme mít spoustu kuřátek a některé i slepičky a některé i kohoutky, abych měla z čeho vařit polévku. Vylíhla se akorát Květa v květnu. Květu máme doma v košíku, protože potřebovala teplo a hlavně společnost, jak to tak pozoruju. Květa si volně doma po kuchyni chodí, se.e jak je jí libo a hlavně mě stále pronásleduje. Když je na chvilku sama, tak dělá kravál, dokud se jí někdo neozve a pak běží za ním. V noci už naštěstí spí Květa bez lampičky, pochopila, že ve tmě se spí lépe. Už taky byla Květa zašlápnutá, protože se motá pod nohama, naštěstí jí trvalo jen týden, než se dala dokupy a vypadá, jako normální kuře.  Květa nechce k ostatním slepicím. Když se jí snažím asimilovat do hejna, skáče mi do klína. Jestli bude Květa kohout, starší kohouti mají smůlu, bude polívka z nich.
Jestli jste někdy viděli na netu video o tom, jak slepice či kohout nadšeně vítá příchozivšího člena rodiny, tak to je fakt realita a my tak asi určitě taky skončíme. Nevěřila jsem tomu, ale Květa vyvrací všechny moje dosud empiricky získané znalosti o kuru domácím.

Tak asi můžu oficiálně nazývat svoji zahrádku farmičkou.
Předevčírem už za tmy mi M. dovezl od tchýně králíkárnu i se samicí. Hned jsme ji postavili, usadili a králici dali do kotce. Jakože si ji vyfotím, abych se mohla pochlubit na blogu:

Si říkám, kurnik, přece mi hned nezdrhla. No, nezdrhla:

Strávila v krmítku celý další den, ale dneska ráno, když jsem ji šla krmit, tak už chtěla z kotce ven a skoro všechno seno měla sežrané. Tak jsem zvědavá, jak to půjde.

No a abyste neměli pocit, že se nic neděje, když nic nepíšu, tak ono se děje. M. už nemohl poslouchat moje neustálé narážky na naše bydlení, tak se nas..l a konečně udělal stěny v "obýváku". A když už v tom byl, tak je rovnou už i zasádroval a vymaloval.... Super, krásné, bordel ze sádrového prachu všude v bytě.... A teď ho napadlo, že když je to tak pěkně vyklizeno, tak by udělal rovnou i podlahu. Vymyslel si krásnou, stylovou, hodící se k cihlám a trámu, rozuměj: pro nás finančně dostupnou tak za půl roku nebo spíš později. Já v tom trapně vidím toho půl roku přeskakování skříněk u holek v pokoji a v naší ložnici. Takže asi nic, no, podlaha bude v důchodu, protože jakmile se všechno nanosí zpátky, tak už se neudělá....

Jo, a ještě k těm králíkům: sice mám samici, ale teď sháním samce na nakrytí. Mám sice domluveného na chov, ale ten je ještě miminko, takže potřebuju nějakého jen na poskákání, ať nejsme v prodlevě, než doroste do chovné velikosti. :-)

Ke dni žen dárek v podobě dvou kozenek.

Koza si vzorně počkala na jarní počasí a ve chvíli, kdy jsem konečně vypadla z chlívku, tak si porodila tyhle dvě nádhery. Tak moc jsem to chtěla vidět, a zase nic.
Musela jsem přijít pár minut po, protože jedna z nich byla ještě obalená blánami. Jen s prvním přisátím jsem jim pomohla, protože jsem se nemohla dívat na to, jak sají do vzduchu nebo se snaží sát nohu.
Matylda je prostě nejlepší. 
Tohle jsou chvíle, na které se těším a kvůli kterým stojí za to ta všechna dřina.

Mrzne až praští a koza se chystá k porodu. Termín má za necelé 2 týdny, tak doufám, že to vydrží aspoň, než poleví ty největší mrazy. Protože beran rozbil chlívek, nemám kozu jak zavřít do "tepla" a představa, že kůzle vyleze mokré do -16 stupňů taky není nijak příjemná. Tak trochu netuším, co s tím.

A můj chov kachen pět moc nevyšel. Už před vánocemi mi během dne něco odneslo kačera a kachnu, tak mi zbyla jen jedna kačenka z podzimní koupě. První nápad byl, že půjde do mražáku, ať se nám neutrápí samotou, ale než jsme měli čas to udělat, tak si našla jinou smečku a zabydlela se v chlívku s ovečkama a kozama. Je s nima sžitá tak, že by chtěla s nimi i žrát obilí z misek, ale bohužel je jich více a kačenka nemá šanci se k misce pod jejich nohama prokličkovat. A tím pádem mám vyřešený pobyt kachen v mrazu, protože kačka je pěkně v teple na seně obklopena vlnou.
Na jaro mám domluvená vejce do líhně a taky brigádníky na stavbu plotu a taky už mám vymyšleno, jak se předělá ohradník, aby nezabraňoval jen velkým zvířatům v odchodu, ale hlavně malým zvířatům v příchodu.

Prostě ty kachny chci!!!!!!!!

Tak se nám ani o Vánocích drama nevyhlo.

Už nějakou dobu jsem řešila, že jsme ovečku zřejmě koupili  nakrytou a jehňata budou do vánoc. Všechny okolo jsem tím stresovala, a hlavně sebe samu. Včera jsem už si byla teda jistá, že je porod na spadnutí a celou sváteční návštěvu jsem psala domů sms, co a jak se děje. A nakonec jsem to stejně prošvihla, protože ovečka porodila okolo 5. hod ranní. Horší ale bylo, že miminko nepilo a mamina taky moc nespolupracovala. Tušila jsem, že asi není všechno v pořádku. A protože jsem od přírody hrotič, tak mi to nedalo a zavolala jsem veterináři. Máme nového, mladého, ochotného. :-) Jenže jeho rada: namydlete si ruku a šáhněte do ní, jestli je tam uvnitř další jehňátko mě lehce vyděsila. Nová výzva!!!!!! Naštěstí jehně bylo zaseklé hned na začátku, tak bylo jasno hned. Veterinář byl u nás do půlhodinky a už mrtvou ovečku vytáhnul. Byla špatně otočená, proto to nešlo samo. Pak jsme ještě řešili, aby miminko pilo, tak jsme je obě chudinky mordovaly, jehňátku strkali vemínko do tlamičky.... Bude to pěkně tvrdohlavá ovce, protože si počkala, až odejdeme a pak už si krmení koodrinovala sama.
A mi se stresem hned ráno blokla záda a povolila, až jsem viděla, že miminko samo pije. Další drama s kozou v březnu. Doufám, že jen v mojí hlavě. :-)