Máme dveře.
Teda jakože nové. Můj muž se do toho opřel a konečně jsme zrušili ty odporné komunistické dvojvrata (což byla asi nejnovější věc na domě, když jsme ho koupili)
a máme tam obyč plastové z Polska.
Já vím, žádné umění, ale my jsme spokojení. A já mám opět být proč pyšná na svého neuvěřitelně šikovného muže, protože to zvládnul úplně sám vyměnit, usadit, vyzdít, a já nevím, co všechno tam ještě dělal. Jen s bouráním předního schodu nám přišel pomoct ochotný kamarád. Díky Bohu za ochotné kamarády. :-)