Ach ta láska....

Kamarádka je zamilovaná. Ale takovým způsobem, že až nechápu. Lítá minimálně 10 m nad zemí, neustále se culí, furt něco hledá, když se se mnou baví, podezřívám ji, že mě vůbec nevnímá. Je to krásné. Fakt ji závidím. Po 11 let manželství už nic jiného nezbývá. Já vím, že můj vztah s chlopkem je o něčem jiném a za nic na světě bych ho neměnila. Ani vztah ani chlopka. Ale tohle už s ním nemám šanci zažít. Nebo by tomu muselo předcházet něco, co by náš vztah natolik zničilo, že bychom museli začínat znovu a to mi zato absolutně nestojí. Nicméně je to moc příjemné vidět někoho zblízka tak moc in love. Když se zmíní o tom, co si spolu špitají do telefonu (a je mi jasné, že to je jen špičička ledovce), až se mi svírá. Užívám si to s ní a moc jí to přeju, není nic hezčího, než na tomhle založit vztah. Vím, že to není nic nového a spoustu lidí to prožívá. Asi se mě to dotýká víc, že onu dotyčnou mám moc ráda a moc jí to přeju. Už abychom s OT začali plánovat další rozlučku se svobodou. Dávám bolševikovi ne rok, ale půlrok, maximálně dva.

Pokračování

U nás asi nikdy není jisté, jak věci dopadnou. Náš pozemek je sice pořád ve hře, ale jestli tam nakonec budeme stavět, to není vůbec jisté. Děda se totiž rozhodl, že ho chce rozdělit na několik kousíčků a my na dalším sídlišti bydlet opravdu nechceme. Začínám být trochu ve stresu, jak to vlastně dopadne. Vyjde vůbec něco? Celý můj život je tak trochu nejistý, mám pocit, že ho nevytvářím, jen reaguju na dané situace. Máloco je u mě o tom, že jsem se pro to rozhodla a šla si zatím. Většinou je to tak, že se něco přihodí a já to musím řešit a pak se přihodí něco dalšího a já se tomu zase přizpůsobím..... V podstatě to není až tak hrozné, akorát je problém něco dlouhodobějšího naplánovat. Neznám dne ani hodiny.

Ulítávám

Tak tohle je zpěvačka, která mě okouzlila. První zmínku jsem o ní zaregistrovala ve filmu Láska nebeská(Love actualy) - jeden z mých TOP. Jedna z hlavních hrdinek ji má moc ráda a dostane k Vánocům od manžela CD jejích písniček (což by ji zřejmě kdykoliv jindy potěšilo), ale v tu chvíli čekala náhrdelník, který našla o pár dní dříve v jeho kapse. Okamžitě ji došlo, kde skončil. Pokaždé tuto scénu prožívám, hlavně pro způsob, jakým situaci hrdinka vyřešila. Ale až nyní jsem si našla onu zmiňovanou zpěvačku. Celý soubor má asi 2 Gb, stáhla jsem to s tím, že si poslechnu a vyberu, co se mi bude líbit, zbytek vymažu. Nevymažu nic. Joni Mitchell je dokonalá, každé z jejich CD je trochu jiné a přitom dokonale poslouchatelné... Mám na dlouhou dobu vystaráno s výběrem hudby k čemukoliv.
http://nz.youtube.com/watch?v=i2wgxeYy4RE&feature=related
Ačkoliv je zařazen mezi moje vánoční, jdu si ten film pustit.

Snadné řešení pro Barču

Barča dneska bude slavit narozeniny se svými kamarádkami. Ráno vstala, nadšená, natěšená.... Tak jí povídám: "Barčo, dneska ti přijdou ty holky, musíš si uklidit v pokojíčku na tu oslavu." Bára se rozhlédne a pak řekne: "Tak ta oslava může být v obýváku, ne?"

Konečně něco !!!

Tak a máme to asi vyřešené. Máme pozemek, kousek za Havířovem, od dědy, zadarmo.
Soni a vy všechny, co jste na mě dělaly poslední dobou psychický nátlak, jak vám po mě bude smutno, už můžete klidně spát.
Tohle by měla být snad poslední verze našeho pachtění se za domečkem.