Nejasná budoucnost

Nejde mi spát, jak se mi honí hlavou, to co možná brzy přijde. Přemítám různé scénáře a žádný mě nijak neuspokojuje, z každého vyjde někdo, komu nová situace neprospěje. Zítra se dozvím, jestli si budu moct vzít babičku domů. Děsí mě to. Jak to bude vypadat? Zvládnu to vůbec? Zvládnu se dobře postarat? A hlavně zvládnu se vzdát toho, co teď dělám? Netušila jsem, že mě moje práce baví natolik, že mě bude mrzet jen omezení, natož úplný konec. Nechci ztratit kontakt s mamkama, nechci nechodit na akce, které jsme naplánovaly. Ale budu muset. Jednou jsem řekla, že si babičku k sobě vezmu, tak to udělám. Navíc jí bude u nás líp (doufám). Je to šílené přemýšlet o tom, jestli dostává pořádně napít, jestli mají sestry dost trpělivosti ji krmit. Asi nemají a já jim to nemám za zlé. Už tak to mají náročné, proto si ji vezmu domů, aby ten konec byl důstojný a takový, jaký bych ráda jednou dopřála sama sobě. Doma. Babičce je to jedno, je mimo a chce jít domů k sobě, protože tam musí uklidit. Nedochází jí, že už sama nikam nepůjde. Není zlá, paranoidní a pokud ano, tak jen v dobrém. Chílemi je to i legrace, když mi vykládá, jak je moje sestřenice milionářka, ale je "hlupa, bo si ani šici stroj nekupi". K čemu? Já být milionářka, tak si koupím švadlenu i se strojem. Na druhou stranu je to strašné, že je mozek out. Často vzpomínám na svoje dětsví strávené s babičkou a dědou v Opavě. Milovala jsem to tam, zahradu, večerní chytání ryb s dědou, zpívala jsem pro všechny tiché blázny okolo Sádraku. Teď je z toho místo se spoustou stánků a lidí.... Nebude už proč do Opavy jezdit.... A taky se děsím toho, až babička odejde. Jak tohle zvládnu? Co děti, bude to pro ně pozitivní zkušenost? Odborníci se shodují, že určitě. Že v dnešní době se umírání zinstitucionalizovalo. Prostě dáme staré lidi do nějakých míst, kde se o ně postarají a pak nám nahlásí, že už je po všem. Asi je to snažší, ale je to snažší i pro toho, koho se to nejvíce týká? Mám strach, že si to idealizuju, že to nakonec bude jen a jen práce a nervy a nervy a práce..... Uvidíme, necháme se překvapit.