Vděčnost. Takhle by se dal nazvat můj momentální stav mysli i těla i ducha za posledních pár týdnů. Je to možná divné a nepochopitelné, ale jsem vděčná za nemoc, která Janka postihla. Možná to taky zní sobecky, ale vzhledem k nadstandartnímu průběhu celého léčení jsem ve stavu, kdy můžu všechno vidět i z druhé strany.
Jsme celá rodina více spolu.
Mám energii a čas věnovat se dětem způsobem, který se líbí jim i mě. Byla jsem s holkama ve městě, ony kupovaly dárečky, já si dala punč a užívala si mrazivého počasí.
Díky tomu, že jsme neměli peníze na zimní pneumatiky pracovního auta, Maťo používá mercedes k práci a já chodím pěšky. A je to super, je to jako kdysi. Jediné, co mám za ten den na práci je uvařit, uklidit a jít ke kamarádce na "pracovní" kafe. Nic mě netlačí, když přijdu o půl hodiny později, tak se nic neděje. Nic mi nikde nestojí a nečeká až přijde řada. To je komfort v dnešní době neskutečný.
Janek se dostal z vlivu kamarádů, o kterých asi nechci nic moc vědět, jen jsem ráda, že už se s nimi nestýká, maximálně tak přes FB.
Mám čas číst, mám čas vychutnat si atmosféru vánoc, mám čas uplést Báře k vánocům čepici se šálou.
Mám čas poslouchat Janka, jak zhodnocuje svůj život před nemocí a jak vidí svou budoucnost. Proto jsem vděčná, protože tahle nemoc, kromě šoku a stresu na začátku, přinesla i spoustu dobrých věcí.

Máme málo peněz, strašlivě málo. Ale co víc, máme přátele. Skvělé a ochotné. Jedni pošlou ovoce pro děti, jiní jim koupí společný dárek k vánocům, další vtisknou pár bankovek do dlaně, jiní půjčí obrovskou sumu korun na překlenutí šílené mezery, někteří pozvou na víno a ochotně poslouchají moje mnohdy hloupé řeči a stesky. A velká spousta se jich modlí. Nejen za Jankovo uzdravení, ale za celou naši rodinu. A Janek proplouvá celou tou hnusnou nemocí takovým způsobem, že se stále divím a chválím Boha za jeho milost. Vím, jak fungují jiné děti na chemoterapii. Vím, že náš stav je zázrak. Pro tohle všechno jsem vděčná. Prakticky prožívám závislost na Bohu a netrápím se co a jak bude. V bibli je napsáno : "Všechnu svou starost vložte na něj, neboť mu na vás záleží. " On všechno ví. A já si to začínám užívat. Náš život není tak, jak bych si ho představovala, ale jsem spokojená. Moc. Dostali jsme novou šanci. A asi to zní divně, ale já jsem šťastná.
Celý ten rok byl neuvěřitelné náročný. Chvílemi jsem se hroutila, někdy oprávněně a někdy jen v rámci klasické ženské hysterie. A teď zpětně vidím, jak dobře se máme. Jak bohatá jsem se svým mužem a dětmi a přáteli a sborem a hlavně s Bohem. Nic na světě se nevyrovná pokoji, který On dává ve chvílích, kdy lidské statistiky a zkušenosti zvěstují špatné zprávy.

Přeji vám do Nového i nového roku, abyste mohli také poznat to, jak moc na vás Bohu záleží. Jak moc se chce o vás starat a jak moc vás miluje. Tak moc, že obětoval svého syna. Pro mě byla představa smrti mého dítěte nemyslitelná a možná to někteří z vás zažili. Ten strach, paniku a úzkost. A tolik my pro Boha znamenáme. Vánoce slavíme jako památku na narození Božího syna Ježíše, jehož úkolem bylo tady na zemi vyrůst, žít a umřít za naše hříchy a nemoci. Letos jsem za tento akt Boží lásky obzvlášť vděčná, protože bez té lásky by můj život byl ničím a k ničemu.
Moc vám všem ještě jednou děkuji za to, že jste nám byli oporou, prakticky, duševně, jakkoliv, znovu děkuji za každou sms, zprávu na FB, telefonát či modlitbu....................................