Máme za sebou další týden ozářek............
Příšerné, deprimující, stresující................ ponorka jak prase!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Navíc je to všechno teď rok od doby, co jsme začali řešit tuhle hnusnou nemoc.
Přesně před rokem se Janek vrátil z hornických slavností a už se nezvedl. Stahuje se mi žaludek a chce se mi opravdu zvracet, když na to pomyslím. A nejde mi nemyslet.
Doufám, že nestrávíme další rok připomínáním si toho, co bylo loni. Ale ono to teď fakt jinak nejde. Navíc tím, jak jsme teď opět v Brně, tak je to všechno o moc silnější.
Na ambulanci děti s katétrem, s kruhy pod očima a bez vlasů, řas a obočí....