Stromky zasazené. Samozřejmě Cora pár minut nato, co jsem zasadila pár stromků, přiběhla a začala mi je vyhrabávat. Klasika....

Janek dobře dojel tam i zpátky a mezitím jsme zvládli několik dochtorek, ve výsledku má následkem ozařování sníženou funkci štítné žlázy a dostal tabletky. Ty nejslabší a ještě polovinu, tak si říkám, že to snad nebude tak hrozné a doufám, že asi jediný příznak - nepřítomnost hladu- těmi léky vymizí.

Bylo to super mít všechny děti pohromadě, hrozně jsem si to užila, jen mi nějak dochází, jak se rodina pomaličku rozpadá. Janek nebude na štědrý den doma a ani mu to nevadí. Mi to v jeho věku asi taky nevadilo, ale vadí mi to v mém věku. :-) Nějak si to neumím představit, ale je to snad přirozený vývoj věcí a já jsem velká holka a časem to rozdýchám.

Janek zvládnul postavit základ dřevníku, zasekl se na tom, že měl Maťo přivrtat ke stodole něco, aby se k tomu něco jiného přivrtalo a k tomu se přivrtal ten základ, co poskládal Janek. Tak snad do zimy.

Tento víkend nahazujeme omítky a díky štědrosti mé dlouholeté kamarádky uděláme hned na to komplet podlahu v koupelně a kousíček chodby a tím pádem už nebudeme muset chodit na návštěvy s ručníkem. A pračka se taky konečně přestěhuje do interiéru a nebude se likvidovat venku na dešti a větru.

Kuřátka rostou a vypadá to na 2 slepičky, což je více, než jsme viděli na začátku, tak třeba ještě nějaká "přibude" :-)

Staré slepice, které přežili sociální šok už vypadají lépe, nicméně nenesou, tak jestli se nepolepší, půjdou na pekáč, nebo do hrnce na smetanu.......