neděle 4. října 2015

Když dva dělají totéž, není to vždy totéž.....
Můj úžasný muž dospěl do podobného bodu jako já, že je lepší mít věci domácí, pokud to jde a v množství minimálně na celou sezónu. Nebo jsem ho už tak zblba, jak o tom pořád doma mluvím, že už chudák jinou možnost ani nevidí. :-)
Prostě se rozhodl, že potřebujeme lepší hrobečky (rozuměj záhonky). Letos v létě se dost neosvědčil můj chaotický systém, kdy jsem původně chtěla mezi záhony sadit i keře a já nevím, co všechno. Jenže pak člověk zjistí, že to není moc praktické a taky se strašně blbě seká tráva, když je každý záhon jinak velký a jinak dlouhý a jiné mezery mezi nimi, a že vlastně tu trávu mezi tím využiješ tak maximálně na kompost, protože na sušení to není......
Tak jsme řešili, co s tím. Navíc se mi některé už začaly rozpadat, protože jsem používala zásadně desky, co k ničemu jinému než na podpal už nebyly a taky někde záhony už nechceme, protože tam chceme něco jiného.
Když si vzpomenu, jak jsem dělala svoje "stylové" záhony já, skoro se stydím. Skoro. Jsem úřednice, ne řemeslník, i když mám svou vlastní motorovku.
Můj muž používá metr, něco, co je do pravého úhlu, 2 druhy kladiva, provázek.....
Ještě než zemřel můj děda (manžel od babičky, co s námi už rok žije), daroval mi garáž, ve které byla 4 metry dlouhé cca 7 cm tlusté fošny z nějakého tvrdého dřeva. 2 roky to přehazujeme po zahradě a vymýšlíme, co s tím, protože spálit je to škoda a protože bylo dřevo špatně uskladněné, tak se trochu kroutí. Tak z toho mám nové záhonky.
Původně by se nám to líbilo z kulatin, ale to jsme spočítali, že by nás to stálo 20.000,- a to se nám zdálo fakt moc. Fošen sice bude málo na moje potřeby, ale další záhony dořešíme později. Ze zásob jich bude zatím 12 záhonů a pak uvidíme. Už teď mám místo 3 původních 5 nových a mezery mezi nimi akorát na jednu jízdu sekačkou.
Tak jsem šťastná, že mám zase do jara co dělat na zahradě.
A naše Cora ho taky zbožňuje.

Žádné komentáře:

Okomentovat