Je to všechno na pytel. Včera Janka propustili z chirurgické JIPky, což je super, jsme zpátky "doma" na onkologii.
Na pytel je to, že doktorka, která si nás přebírala, nám sdělila, že to, co Jankovi odebírali z hrudníku byl kousek kosti z žeber. A nic víc nám k tomu neřekla, nebyla schopná ani říct, jestli je to podezřelé nebo to může být nějaká kravina. Doufám, že dneska tam bude někdo normální, kdo tomu rozumí, a kdo nám řekne trochu víc.
Strašně nás to vyděsilo. Na plicích může být spousta blbostí, které nemusí souviset s nemocí. Ale na kosti? S diagnózou kostního sarkomu?
Uklidňuje mě trošilililinku to, že chlopek je v klidu, má pokoj v tom, že to nebude žádná metastáze. A on už kolikrát měl pravdu. I co se týče Jankových úletů, kdy jsem ho přesvědčovala, že je paranoidní a zbytečně stresuje, tak nakonec měl pravdu. Je to chabá útěcha. Já jsem jela do Brna s tím, že až nám řeknou, že to nic není, zase budu muset s Jankem vést šílené diskuse o tom, jak to bylo celé to jeho trápení zbytečné. Kéž by!!!!