neděle 28. září 2008

Barča zase bodovala


Ve čtvrtek jsme byli celé odpoledne v Opavě. Babička měla pohřeb a pak jsme se zdrželi u strejdy a vzpomínali na to, co jsme s dědou a babičkou prožili. Bylo to moc fajn, jen jsme se vrátili dost pozdě a Bára neměla hotové úkoly. Takže jsme do 9. hodiny řešili sešity. Bára si nevěděla rady s tím, jak nakreslit 2 postavičky, když přecházejí přes silnici. V rámci úspory času jsem ji tam něco tužkou nakreslila s tím, že si zbytek dokreslí ráno. Ráno jsem ji samozřejmě zapomněla vzbudit dříve, takže se zase spěchalo a v tom frmolu za mnou přišla s tím, že se jí to nelíbilo, tak ty postavičky vygumovala a bude je kreslit znovu. No, ječela jsem. Takže jsme to nějak splichtili s tím, že si to dokreslí o přestávce. Když už na poslední chvíli odcházela (nebo spíš odbíhala) do školy, tak se jí ve dveřích ptám, jestli si nezapomněla ten úkol sbalit do aktovky a Barča mi vesele povídá : " Ne mami, já si ho nevzala, my ho máme až na pondělí." V tu chvíli byly moje pocity hodně smíšené.

pondělí 22. září 2008

No tak nic

Tak je to vyřešené. Byli jsme předběhnuti někým jiným. Nevím, jestli mě více štve ten dům nebo to, že nebude žádná změna. Zase jsem se na něco připravovala, něco plánovala, rozdýchávala a zase z toho nic není. Ani se mi to nechce komentovat.

sobota 20. září 2008

Hnízdo

Tak úlet se stává realitou... Začali jsme řešit, jestli by se to nedalo nějak zařídit, abychom do toho našeho polorozpadlého hnízdečka opravdu nemohli doletět. V pondělí jdeme zjišťovat, jestli by nám nějaký rozumný finanční ústav nedal pár korun a v sobotu se jedeme podívat naživo, jestli to je to pravé ořechové a má cenu o tom vůbec uvažovat. Vše je zatím ve fázi modliteb a přání. Je spoustu důvodů, proč zůstat a asi stejný, proč odjet. Tak uvidíme, uvidíme

středa 17. září 2008

asi úlet

Tak tady bych asi chtěla bydlet, ale když si to vezmu rozumem, je to úlet. Ale hrozně bych chtěla. Je to daleko, ale je to tam, kam jsem se chtěla vždycky vrátit. Žila jsem kousek od tohoto místa 4 nádherné roky. Chci zase začít znovu? Nechat rozjíždějící se práci? Nechci. Nešlo by to přesunout tam? Vím, že nejde. Ale řeším to víc, než kdykoliv předtím. A asi pokud se nám podaří sehnat peníze, jdeme do toho. Poslední dobou se moc modlím za domeček, skoro zoufale. Já jsem prostě v tomhle ohledu zoufalec. Dům je přesně takový, jaký jsem vždycky chtěla, jen ten jeho stav je trochu horší, ale to se dá spravit. Doufám. Doufám. Doufám....... že tam třeba budeme moct uletět.

pondělí 8. září 2008

Indiánky z ???? odkud?

Tak to dopadne, když necháte mezi klasickými barvami barvy na obličej.















Ale holky se skvěle bavily minimálně 2 hodiny.

čtvrtek 4. září 2008

Hola - škola


Bára je sice poslední dítě, ale asi právě proto všechny její první aktivity více prožíváme. Zřejmě proto, že už není nikdo po ní, kdo by nám dal možnost prožít další poprvé. A letos jde Bára poprvé do školy. Když jsem ji viděla včera, jak s úsměvem jde ze školy, doma si nadšeně dělá úkoly... Prostě mě to dojímá, moc. A na druhou stranu je mi to líto, protože některé krásné poprvé se už nevrátí a těch věcí je spousta, nejen u dětí...

pondělí 1. září 2008

Jen tak

Já mám sezónní aktivity. Něco dělám v létě a něco zase v zimě. Teda spíš v létě nedělám to, co dělám v zimě. Ale nevím o ničem, co bych dělala jen v létě. Třeba pletu jen od září do března, pak mě ani nenapadne, abych šáhla na jehlice.
A teď jsem zjistila, že mám další takovou sezóní zálibu a tou je scrapbook. Sice si přes rok něco málo udělám, ale nevěnuju tomu tolik času a hlavně mě to nebaví tolik, jako na podzim. Takže si teď užívám u kompu.