středa 24. května 2017

Po úspěchu s kachnama, jsem se rozhodla, že vyzkouším líheň na kuřata. Hlavně teda proto, že žádná ze slepic se nemá k tomu, že by zasedla. Takže jsem si nastřádala asi 15 vajec správného tvaru,
velikosti a barev, protože jsme genderoví rasisti a chceme jen tmavé a chceme hlavně slepice a kohouty si necháme na jindy. Měla jsem je nachystané na stole. Pak jsem si připravila líheň do koupelny, aby nikomu nepřekážela, naskládala vajíčka, pokropila a nastavila správnou teplotu. Pak jsem šla do kuchyně, že si dám večeři. Ptám se Barči, kde mám ta 2 uvařená vejce. Překvapeně na mě kouká a říká, že je dala k těm ostatním na stůl......
Nakonec jsme je našli, ale stálo nás to jedno syrové vejce.
No a pak začala úřadovat babička. Jeden den otočila kolečkem, kterým se reguluje teplota na maximum. druhý den zase na minimum..... Nikdo nechápe, co ji to napadá, ale asi v rámci své stařecké demence to nechápe ani ona sama. Dneska budeme prosvěcovat a uvidíme, jestli nebudeme muset rozjet nové kolo.
Poslední dobou zažívám docela bojkot jakéhokoliv mého úsilí.
Koupila jsem si v Polsku už vzrostlou rebarboru, protože mi nikdo nebyl ochotný kus darovat, každý jen sliboval. Zasadila jsem a radovala se, že příští rok už budu mít svoji. Barča totiž miluje rebarborovou marmeládu. No a pak šel M. sekat trávu.... Dodám k tomu jen to, že přibral i borůvku, kterou už mám pár let, ale vždycky mi ji někdo ožral.
Snažím se pěstovat zeleninu ze semínek, ale většina mého několikaměsíčního snažení dopadne tak, že  mi to slepice rozhrabou a vyklovou. Plot u nás začíná být sprosté slovo. Ale mám naději, že příští rok to vyjde......

úterý 23. května 2017

Tak jsem se trochu s tím videem unáhlila, no.
První sedící kachna má jen jedno mimino, které se nám teda hned první den málem utopilo, protože jsem aktivně nalila kačeně do lavorku vodu, aby nemusela daleko. No a miminko si šlo zaplavat a už nemohlo vylézt. Koukáme tak s Barčou z okna, kocháme se, jak si krásně plave, než nám došlo, že vlastně mu nic jiného nezbývá..... No, klasika, dejte mi něco živého a já to zlikviduju. Lavorek jsem teda vylila a kachna si poradila i bez něj. Hned za 2 dny si došla sama k jezírku a plavou si spokojeně tam. Tento víkend by se snad měla začít klubat kachňata z hnízda, kde sedí zbývající 2. Jsem zvědavá, jestli z toho něco bude, protože beran jim ta vejce dost protřídil, ale už jsem vzdala svoji snahu cokoliv regulovat a řešit.

Pořídila jsem si  3 krůty. Takže mám definitivně splněno co se týče zvířectva. Původně jsem chtěla na jídlo jen 2, ale nějak se to vyvrbilo a já jdu studovat chov a odchov.

A taky stále řešíme kozy. Matyldě se radikálně snížila dojivost a já nevím, jestli to je špatným žrádlem nebo jestli holka bude dojit tak málo, protože je prostě taková. Takže jsem dokoupila různé druhy zrna, budu muset dokoupit seno a uvidíme. Taky jsme snížili počet koz a byla jsem dost překvapená, jak je kozí maso chutné, i když už nebylo nejmladší. Do mladé kozičky se M. nějak nechce. Ale zatím je to zvládnutelné.

Na fotce je "starý" kačer při pokusu o seznámení s miminama z líhně. Moc to nedopadlo a každý si jede svoje vlastní pecky.

sobota 6. května 2017

Nakonec se postupně vylíhlo z 10 zachráněných vajec 9, ale 2 mimina jsme dali pryč, protože nemohla chodit a ostatní by je stejně utrápila. Horší je pro mě se koukat, jak po nich ostatní šlapou........ Už chápu, proč ptáci, jakmile se začnou líhnout mladé, tak na ty další dlouho nečekají, očividně to má význam..... Ta kachňata, co se vylíhla jako první, jsou největší a nejsilnější. Tak uvidíme, kolik jich dojde na pekáč. (to je fakt morbidní, já vím -zázrak zrození za účelem smrti)...
Další kachna sedla na vejce, akorát se chvilku přetahovala s již sedící, tak jsem tam naběhla a rozdělila jim to, tak jsou teď spokojené a sedí vedle sebe. Gréta si tam k nim občas lehne, položí si hlavu skoro na ně a mám podezření, že se jí líbí to, jak do ní štípají zobákama.
Takže máme zatím 7 vylíhnutých a pak 27 v čekárně.
Víte, jak to u nás bude za pár týdnů vypadat?

úterý 2. května 2017

Pokud jsem si myslela, že něco nepochopily kachny, tak rozhodně ta nechápavá jsem já. Nebo spíš dle mého muže jsem netrpělivá. Minulý týden si sedla další kachna na 12 vajec, ta poslední zbývající nesedící jí tam do hnízda každé ráno přihodí jedno další, ale jelikož jsem to čekala, tak jsem ta původní pokreslila fixem a každý den, když se jde kačena projít, tak jí to nepokreslené vezmu. Problém je, že má to hnízdo v ležení pro ovce, což jsme sice vyřešili zatím deskou nad ní, ale až se vylíhnou mláďata, tak to budeme muset nějak vykutit jinak. Asi na pár týdnů uděláme výběh ovcím jinde.
No a naše líheň? To je taky akce jak prase.
26. den - nic (to se mají oficiálně kachňata líhnout)
27. den - nic
28. den - nic - v líhni to začalo smrdět - došla mi trpělivost a v rámci zklamání jsem vejce vzala a že je dám aspoň psům, ony ty zkažené milujou. Tak jsme jim dali jedno, Maxina si labužnicky pochutnala na skoro dolíhnutém kachněti a já se jala vylupovat další do mísy, abych trochu koordinovala skořápky okolo baráku.....Skoro jsem u toho brečela, že jsme museli udělat chybu někde na konci, když najednou M. říká - Ty koukni na to, ony se hýbou!!! - Tak to jsem začala brečet opravdu a valila se zbytkem vajec zpátky do líhně. A co myslíte?
31. den - začala některá vajíčka pípat a praskat.
Takže jsem úspěšně zlikvidovala 5 životaschopných kachen a z těch zbývajících 10 zatím vypadají nadějně 3.

středa 19. dubna 2017

Reaguju na komentář k minulému mému výlevu. :-)

Přes velikonoce dorazila paní, co má kozenky déle než já a uklidnila mě, že je vše v pořádku a že opravdu koza dává miminům napít. Takže jsme ráno holky rozdělili, mladé zavřeli, velkou nechali volně, (nebo naopak) a večer jsme nadojili z obou struků skoro litr mlíka. Nádhera. Akorát trochu bojujeme, že koza se nechá, jen když žere, pak je to souboj o to, kolik nadojeného mlíka si nechám vylít při pokusu o nadojení dalšího. Ale učíme se, i koza. Jen já u toho hrozně a někdy i sprostě nadávám, ale snažím se klidným hlasem,abych kozu nestresovala a hlavně jsem zjistila, že to stejně k ničemu nepomůže, že když chce skákat, tak prostě skáče...... Ale po 3 dnech má i ráno vemínko krásně souměrné a hlavně úplně prázdné.....

Taky líhneme kačenky.... Indičtí běžci jsou super, akorát jsem měla pocit, že nějak nepochopili, že jsem po nich kromě sbírání slimáků a snášení vajec, chtěla taky další kačeny na jídlo.... Vejce snášely, kam se jim zachtělo, kachník vzaly na milost na 2 dny, ale za to můžou asi kozeny (viz přiložené foto). Tak jsem to vzdala a půjčila si líheň. Starou dobrou komunistickou výrobu. Asi jediné, co z té doby obdivuju, akorát je mi jasné, že za kvalitu tehdejších výrobků nemohli komunisti.....
Takže jsme si to nastudovali na netu, jak se to vlastně má dělat a líhneme... A kupodivu asi to funguje a hlavně máme dokonalého kačera, protože všechna vejce byla oplodněná a vyvíjejí se. Uvidíme, jestli to taky dotáhnou do zdárného finiše.
No a pak jsme na druhý den, kdy jsem rozjela umělou kachnu, našli hnízdo v kompostu, udělaly si tam holky svoji díru, nanesly si tam cca 10 vajec a po pár dnech si na ně jedna sedla a ostatní snášejí od té doby k ovcím.
Tak asi pojedem letos ve znamení kachen.
Jen slepice na nás ser.. a na vejce si žádná nechce sednout a já z obavy, abych si nezatáhla nějakou nemoc do hejna, nemám odvahu si letos koupit nové. Takže asi po vylíhnutí kačen, rozjedu další várku s kuřatama.