pátek 18. srpna 2017

Příspěvek pro Soňu!!!!
Naše společná dovolená s M. měla za následek spoustu dořešených drobných restů. A jeden z nich je chodníček okolo chlívku ale hlavně vrátka ke slepicím. Doteď jsem jim musela vodu dávat tak, že jsem šla do stodoly, vypla ohradník, přelezla ohradník, vzala kýbl, přelezla ohradník, nalila čistou vodu, přelezla ohradník, položila kýbl, přelezla ohradník, zašla do stodoly zapnout ohradník.
Teď už nemusím, teď už mám stylová vrátka od mého domácího instalatéra. A do zimy snad zbytek plotu místo sítě pod proudem. :-)
Jinak letos je celkem klidné léto, jen bojujeme opět s čmelíkama a klošema a už mi uhynula jedna krůta, ale slepice se naštěstí drží.
Koťátka jsme všechna udala, jen trochu moc brzy (ne úplně mojí vinou, ale mojí blbostí, že jsem se nechala ovlivnit) a výsledkem je to, že má Mína plno mlíka, tak teď jezdím po koťatech, abych jí trochu ulevila. Ještěže šla koťata ke kamarádkám a můžeme to spojit třeba s vínem....

čtvrtek 6. července 2017

Máme "instantní kuřata".
Alespoň takhle to nazval M. Riskla jsem další pokus a dala vejce do líhně. Moc nadějí jsem tomu nedávala, aspoň po všech těch odborných radách na netu, jak se co musí a nesmí...., když jsme většinu z toho dělali či nedělali.... Nakonec se většina vylíhla a jen dvě poslední jsme nakonec utratili, protože se očividně trápily. Ony asi ty slepice vědí,
že to nemá cenu déle čekat...
Ale co je super, že den před vylíhnutím si jedna slépka sedla na vajíčka a Klárku napadlo, že místo čekání na další kuřata, jí tam šoupneme už ta hotová. No, a světe div se, ono to vyšlo. Takže kvočna po jednom dni sezení, měla krásných 9 kuřátek, které si odchová a já jsem bez práce. :-)

pondělí 12. června 2017

V sobotu jsme odjeli s přáteli na hory na chatu. Plán byl odpočívat. Ale před odjezdem totální stres, aby při tom mém odpočinku všechno v domě nespadlo a neumřelo. Nakonec Barča, která to měla oficiálně na starost většinu věcí neudělala a to co udělala, tak polovinu z toho jen napůl a světe div se, nic nespadlo a všichni přežili, jen chudinka musela stihnout za pár hodin od našeho návratu domů to, na co měla 2 dny.
A já si odpočinula tak, jak už snad několik let ne. Protože poprvé od doby, kdy máme dům jsem víkend proležela aniž bych byla nemocná, či nemohoucí. A hlavně žádná wifi ani skoro signál na telefon, jen spousta knih, jídla a spánku. Všichni jsme si tak lebedili, že jsme ani žádnou stolní hru nerozjeli, protože se nikomu nic nechtělo.
Nádhera. Na fotce je jediná moje fyzická víkendová aktivita.

pondělí 5. června 2017

Takže po kontrole/prosvícení vajec jsme došli k názoru, že to nemá cenu. Naštěstí se jedna slépka umoudřila a sedla. Sice to budou všechno asi bílí kohouti, ale maso taky dobrý.

Máme oplocené slepice!!!!!!!!!!! Neuvěřitelný úspěch. Sice ještě není dotažený, jsou v něm díry, kterými si některé slepice chodí ven i dovnitř, podle toho, jak se jim to hodí.....Ale většina je uvnitř. Jak já jsem blažená....

Kachny sedící na hnízdě u ovcí nevyseděly žádné kachně, a když postupně povyhazovaly nedovylíhnutá vejce a mě to přestalo bavit, vyhodila jsem je. Jsem zvědavá, jestli pojedou ještě jedno kolo.
Takže výsledný počet kachen na maso je zatím 5 ks. 7 z líhně - 2 jsem prodala a jedno vyměnila za cenné rady a kus domácího  kozího sýra. A 1 kus z hnízda v hnoji. Ale už zase víme, co uděláme jinak. Snad to stihnem, než nám začnou kachny snášet podruhé.

No a na fotce vidíte, jak to vypadá když:
- chcete nechat trávu pro zvířata na spasení a nemáte čas ani kapacitu to místo ohradit
- chcete přerostlou trávu, kterou by už zvířata jen zválela místo snědla, posekat a pokazí se vám sekačka
- když se po pár metrech pokazí i křovinořez



středa 24. května 2017

Po úspěchu s kachnama, jsem se rozhodla, že vyzkouším líheň na kuřata. Hlavně teda proto, že žádná ze slepic se nemá k tomu, že by zasedla. Takže jsem si nastřádala asi 15 vajec správného tvaru,
velikosti a barev, protože jsme genderoví rasisti a chceme jen tmavé a chceme hlavně slepice a kohouty si necháme na jindy. Měla jsem je nachystané na stole. Pak jsem si připravila líheň do koupelny, aby nikomu nepřekážela, naskládala vajíčka, pokropila a nastavila správnou teplotu. Pak jsem šla do kuchyně, že si dám večeři. Ptám se Barči, kde mám ta 2 uvařená vejce. Překvapeně na mě kouká a říká, že je dala k těm ostatním na stůl......
Nakonec jsme je našli, ale stálo nás to jedno syrové vejce.
No a pak začala úřadovat babička. Jeden den otočila kolečkem, kterým se reguluje teplota na maximum. druhý den zase na minimum..... Nikdo nechápe, co ji to napadá, ale asi v rámci své stařecké demence to nechápe ani ona sama. Dneska budeme prosvěcovat a uvidíme, jestli nebudeme muset rozjet nové kolo.
Poslední dobou zažívám docela bojkot jakéhokoliv mého úsilí.
Koupila jsem si v Polsku už vzrostlou rebarboru, protože mi nikdo nebyl ochotný kus darovat, každý jen sliboval. Zasadila jsem a radovala se, že příští rok už budu mít svoji. Barča totiž miluje rebarborovou marmeládu. No a pak šel M. sekat trávu.... Dodám k tomu jen to, že přibral i borůvku, kterou už mám pár let, ale vždycky mi ji někdo ožral.
Snažím se pěstovat zeleninu ze semínek, ale většina mého několikaměsíčního snažení dopadne tak, že  mi to slepice rozhrabou a vyklovou. Plot u nás začíná být sprosté slovo. Ale mám naději, že příští rok to vyjde......