pondělí 27. února 2017

Šikovná Matylda Pravá pochopila moje neustálé narážky na to, že už vypadá na porod a porodila.
Já jsem samozřejmě strávila neděli neustálým chozením do chlívku střídaného s odborným studiem na internetu a neustálou konzultací s mým mužem a dcerami..... M. už lehounce šílel, ale jelikož ho hrozně bolela ruka, tak to moc nekomentoval.
No a jak jinak, než že koza porodila v intervalu, kdy jsem zrovna doma studovala. Šla jsem se jakože naposledy teda podívat, děje-li se něco, a ono se nic nedělo. Strávily jsme s holkama (mýma) v chlívku pak asi ještě další 2 hodiny, abychom dohlédly, jestli je všechno v cajku (teda hlavně jsme byly celé poprděné a chtěly se kochat pohledem na miminka) a učili jsme mimina se kojit, protože jedno to očividně nepochopilo a nanosily jsme jim plno čerstvého sena a daly pořádně nažrat velkým holkám, i těm, které nerodily. Jo, jsou to kozičky, i když jedna bude asi kamzík, protože pořád skáče.
A aby to někomu náhodou nebylo líto, tady máte videjko:

sobota 25. února 2017

Dnes si můžeme odškrtnout další položku na našem seznamu restů.
Porazili jsme oba berany, co se nám loni narodili. Původně jsme chtěli jen jednoho, ale jelikož necháváme maso zrát, tak nám odpadlo porcování a udělali jsme rovnou oba.
Opět jsem to obrečela, ale to už je prostě asi náš rituál. M. to ani nekomentoval.
Když pominu mé 3 pořezané prsty, tak to byla úspěšná sobota. A znovu jsme se dočkali výčitek od berana, dokonce nám s Grétou utekli z ohrady a běhali okolo, jakoby ty svoje potomky hledali, to bylo taky smutné.
A vypadá to, že nám bude koza každou chvíli rodit, jakože mám podezření, že asi snad dneska v noci.
A přejmenovaly jsme s Barčou  Levou a Pravou na Andělku a Matyldu.

středa 22. února 2017

Tak jsem si včera v práci předpřipravila příspěvek o tom, jak letos asi nebudou jehněčí mimina, protože Gréta vypadá netěhotně a jak nemáme čas něco provést s těmi loňskými.... bla bla bla...
Odpoledne jsme šli nahnat kačeny zpátky do ohrady, aby měly přístup k jezírku, protože už rozmrzlo, a přitom jsme našli 2 mrtvá jehňátka. Gréta musela porodit v tom největším mrazu a mimina to nezvládla zpátky do "salaše". Dost mě to vzalo, že se to tak nepovedlo. Ale velká zkušenost pro příště, hned jsme vymysleli, jak to budeme dělat příští rok, nebo hlavně co dělat nebudeme. Ale hrozně mě to mrzí. Na druhou stranu jsem si vyřešila otázku, jestli tohle stádo zlikvidovat celé a začít znovu s chovnými kusy. Jestli byla Gréta schopná opět zapadnout a rovnou mít dvojčátka, tak ji měnit nebudu i když je křížená s kdoví čím. A beran, přestože mě nemá rád a dost na mě útočí, kdykoliv k nim vlezu do ohrady, tak svou funkci taky plní dobře.
A žádnou fotku sem dneska nedám, protože mrtvá jehňata jsem nefotila. Jen jsme je večer s M. zapili.

středa 8. února 2017

Venku romantika jak prase, ale kozy už ani nechtějí chodit z chlívku na procházky.
Pravá se krásně kulatí, vemínko se jí nalívá, ale nechce si na něj nechat šáhnout, tak doufám, že až přijde čas dojení, tak se to změní, jinak nevím, jak se k tomu mlíku dostanem. Nevíte někdo, jak se to dělá? Jestli ji pomaličku zvykat, třeba u jídla ji ošahávat, nebo to nechat být až budeme chtít začít dojit? To jsem nikde nenašla.

Doma pokračujeme ve výstavbě stěn, ale jde to strašně pomalu. Na můj vkus. Všude nářadí, vaty, kousky sádroše, kousky dřev.......
Jenže, jelikož nám začal padat sklep (dům nám prý nespadne, M. doufá), tak místo stěn v pokojích se bourala a staví stěna ve sklepě. Já to tak vidím, že za chvilku budeme mít nový barák. Uááááááá