čtvrtek 28. července 2011

"Nuda" v Havířově úspěšně pokračuje:
Dneska slaví Jáchym svoje narozeniny s kamarády. Upekla jsem mu zákusek, slané štrůdly a nakoupila chipsy. Klárka jim dělá dýdžeje a spolu všichni pomlouvají učitelky ze školy. Po 10 minutách si raději zavřeli dveře.

Já jsem si pustila soundtrack z Glee a je mi dobře. Konečně mám PS v počítači a můžu dělat kalendáře na další rok. Taky jsem se rozhodla, že udělám letos i fotoknihy. Koukala jsem na net, na kolik to vyjde a zjistila, že sice u toho strávím hodně hodin (které si teda užiju), ale budu mít svoje motivy a u známého tiskaře mě to vyjde podstatně levněji.


















Tudíž korálky půjdou na chvilku stranou, kromě objednaných kousků a tohle je moje poslední akce na svatbu švagrové.....

středa 20. července 2011

U nás se nic neděje.
Janek je u švagrové, Klárka na hudebním kempu a my s chlopkem nemůžeme spát, přestože jsme nikde neletěli a žádný čas nepřesunovali. Jsme rozmazleni tím týdnem, kdy děti byly u babičky a my vstávali po 9. hod a chodili spát dlouho dlouho po půlnoci. Pohodička džez.
A přestože se válím od neděle v posteli kvůli čemusi, co jsem chytila kdesi a ono si to sedlo na moje střeva + žaludek + močák, tak už mě to lenošení nebaví. Ale světe div se, ubylo mi pár milimetrů na objemu, což jsem nikdy nevěřila, že je u mě možné. A kdyby ten močák nebolel tak hnusně a ty brusinky nechutnaly tak hnusně, asi by mi tahle dietní terapie ani moc nevadila. Jenže v sobotu se vdává chlopkova sestra a jít na svatbu s nechutenstvím je fakt masochismus.
A když mi bylo nejhůř, myslela jsem na to, že Jankovi bylo během roku mnohem hůř a musel zvládat mnohem více bolesti či nepohodlí než já.

středa 13. července 2011

Uf, tak jsem konečně mluvila s doktorkou v Brně, Jankova biopsie vyšla dobře.
Sice to byl na prozkoumání malý vzorek kosti, nicméně tam nenašli nic, co by nasvědčovalo tomu, že se nemoc vrátila. Myslím, že budu funět dneska celý den. A zítra se teda snad už dozvíme termíny a počet zářek. Tak snad už od pondělka nám to začně. Jsem teď tak nastavená, že se skoro už těším, až začneme.

Děti jsou stále u tchýně, já doma řeším resty s praním a šitím a pomalu se prokousávám k uklizenému bytu. A včera mi došlo, že když už vlastně všechno vyperu a uklidím, tak mi přijedou děti zpátky, vysypou bágly a můžu začít znovu.

sobota 9. července 2011

Miluju svou tchýni. Hlavně o prázdninách, kdy si už několik let po sobě pravidelně na týden bere všechna svá vnoučata a nám se švagrovou dovolí mít konečně tu mateřskou dovolenou. Loni to starší kluci trochu vybojkotovali, ale letos Janek prohlásil, že rozhodně jede a tak se i synovec nechal přesvědčit a přijede i on. A já konečně vydechnu.

Z nemocnice nás propustili v pátek s šílenými antibiotiky, které musí Janek mimo ostatní léky včetně jiných antibiotik brát 10 dní co 6 hodin. To je klasika. Akorát nám to paní doktorka nastavila na půlnoc-6 ráno..... Janek se rozhodl, že si to pohlídá sám. Já byla včera vyřízená, ráno jsem vstávala po 5. hod, pak cesta z Brna, prostě už od šesté večer jsem se těšila až usnu. Jenomže mi to prostě nedalo, tak jsem do půlnoci čekala, jestli se Janek vzbudí na tabletku. Předtím jsme vedli skoro hodinu diskusi o tom, že pochybuju, že se vzbudí hodinu potom, co usne, že si má tu tabletku klidně vzít i o půl 12................ Neuspěla jsem. Takže jsem čekala. O půlnoci začal Jankovi hrát mobil. Nic. Ani ho nevypnul, prostě ho neslyšel. Tak jsem ho vzbudila, dala mu tabletku a šla spát. Jenomže mu za 10 minut začal ten mobil hrát znovu a takhle to bylo celou hodinu, kdy se vždycky jen probral, vypnul ho a znovu usnul. Nakonec se probral tak, že si vzpoměl na to, proč ho má nastavený a rozhodl se, že si dá teda tu tabletku. Ještěže jsem to slyšela a rychle vystřelila z postele a letěla k němu, přitom jsem probrala chlopka, protože jsem za letu křičela na Janka, ať si tu tabletku nedává............. Chudák, vůbec netušil, že už ji dostal. Tak jsem mu sbalila celé plato a ráno vstávala v 6, protože naštvaný Janek hledal tabletky a vůbec nevěděl, proč je nemá u postele. A to jsem usla o půl 4, protože jsem z toho zvonícího a běhacího maratonu byla úplně rozhozená a probraná.

"No, ale jinak se máme fajn."

Výsledky biopsie budou ve středu. Podle naší šikovné a oblíbené doktorky to může i na té kosti být spousta věcí, nejen metastáze. Tak snad.

čtvrtek 7. července 2011

Je to všechno na pytel. Včera Janka propustili z chirurgické JIPky, což je super, jsme zpátky "doma" na onkologii.
Na pytel je to, že doktorka, která si nás přebírala, nám sdělila, že to, co Jankovi odebírali z hrudníku byl kousek kosti z žeber. A nic víc nám k tomu neřekla, nebyla schopná ani říct, jestli je to podezřelé nebo to může být nějaká kravina. Doufám, že dneska tam bude někdo normální, kdo tomu rozumí, a kdo nám řekne trochu víc.
Strašně nás to vyděsilo. Na plicích může být spousta blbostí, které nemusí souviset s nemocí. Ale na kosti? S diagnózou kostního sarkomu?
Uklidňuje mě trošilililinku to, že chlopek je v klidu, má pokoj v tom, že to nebude žádná metastáze. A on už kolikrát měl pravdu. I co se týče Jankových úletů, kdy jsem ho přesvědčovala, že je paranoidní a zbytečně stresuje, tak nakonec měl pravdu. Je to chabá útěcha. Já jsem jela do Brna s tím, že až nám řeknou, že to nic není, zase budu muset s Jankem vést šílené diskuse o tom, jak to bylo celé to jeho trápení zbytečné. Kéž by!!!!

pondělí 4. července 2011

Tak a jsme v Brně. Už od včerejška. Přijetí na standartní oddělení bylo fajn, sestra Světlanka nezklamala. :-)
Ani typické "vůně a pachy" nás s Jankem nerozhodily. Sice jsme nepochopili, proč chtěli,abychom tam byli tak brzy, když stejně krev mu brali až na noční směně, ale budiž. Po tak dlouhé době to není tak stresující. Na ubytovně mám taky zatím samostatný pokoj a podle obsazení oddělení, kdy jsou skoro prázdné si myslím, že to i vydrží.
Mám takovou naději, že to tady nebude tak hrozné. Na dnešek mám domluvené pivko a pokec se sestřičkami a zítra pedikůru s jinou sestrou, protože doma si na to nikdy neudělám čas. Takže se budu muset tentokrát ovládnout s korálkama, aby chlopka netrefilo, že všechny peníze utratím. :-)
Horší je to asi pro Janka. Ráno šel na plánovaný zákrok, podle doktora to šlo dobře, žádná komplikace nenastala. Plíce má v pořádku, jen našli něco na pohrudnici, to vyndali a poslali na biopsii. Leží teď na chirurgické JIPce, kde jsou návštěvy omezené a ačkoliv jsem slyšela jen negativní věci na ostatní oddělení, tak sestra byla super, dokonce nabídla, že když jsme teda z té onkologie, tak můžu být déle, což zase vzhledem k Jankově věku není nutné. Jemu je teda dost špatně. Bolí ho drén, který mu po operaci zavedli a vyndávat mu ho budou nejdříve zítra, pokud bude všechno v pořádku. Jestli ho přeloží zpátky na onkologii to nevím, zapomněla jsem se zeptat. Taky po té narkóze zvrací, což doteď zvládal v pohodě. Ale doufám, že je to už poslední nepříjemný zákrok. Doufám. Ale člověk když musí, tak zvládne věci, ze kterých se dopředu hroutí...