neděle 28. července 2013

Máme dveře.
Teda jakože nové. Můj muž se do toho opřel a konečně jsme zrušili ty odporné komunistické dvojvrata (což byla asi nejnovější věc na domě, když jsme ho koupili)
a máme tam obyč plastové z Polska.
Já vím, žádné umění, ale my jsme spokojení. A já mám opět být proč pyšná na svého neuvěřitelně šikovného muže, protože to zvládnul úplně sám vyměnit, usadit, vyzdít, a já nevím, co všechno tam ještě dělal. Jen s bouráním předního schodu nám přišel pomoct ochotný kamarád. Díky Bohu za ochotné kamarády. :-)

pondělí 22. července 2013

Návštěvní víkendy:

mega skupina, ale všichni jsme se vlezli. Parta z období pískovišť našich dětí. Holky se přišly kouknout, do čeho jsme se to vrhly, jedna z nich za to může, protože nám tenhle dům ukázala a my si ho pak koupili a stále jsme za to vděční.

Další návštěvu nemám vyfocenou, ale ta má svůj vlastní blog a svoje fotky si zveřejňuje sama. Na to, jak blízké vztahy máme, tak přišli po dost dlouhé době, ale zatímco jsme my baby kecaly, chlapi navrtali sádroše na strop koupelny. Velmi pozitivní a plodná návštěva. :-)

Nedělní
odpočinkové odpoledne jsme prokecali s bývalými spolutanečníky z dob swingu. Postupně jsme se dopátrali k tomu, že naše rodiny původně pocházejí ze stejného místa.
Fotka kraviček je pro ně, aby viděli, jaká krása se nám tady pase a nemuseli k nim chodit. Býka jsme teda nikde nezastihli, až bude na dostřel foťáku, přihodím i jeho fotku.

Ale super nej návštěva proběhla včera. Po 4 měsících jsme byli jako rodina spolu a takhle to dopadlo, když jsme se chtěli společně vyfotit.

Poslední návštěva proběhla jen na noc u známých, co tady kdysi žili a teď už nežijí. Do letošních povodních bydleli hned vedle Křešic, ale jelikož byli loni šikovní a koupili si další dům o 2 vesnice vedle, tak měli kam se všemi 6 dětmi utéct. Domeček miniaturní, ale nás tam ještě vecpali i se psem.

čtvrtek 11. července 2013

Nikdy mě nepřestane udivovat to, jak příroda funguje sama za sebe.
Odjeli jsme opět pracovně na pár dní pryč a mezi tím si naše mlaďoučká slepička usmyslela, že chce kuřátka. Takže ji Klárka s babičkou udělali separé kukaň, dali pod ní 10 vajíček a uvidíme, jestli do tří týdnu budeme mít rozkošné mláďátka. Zrovna minulý týden jsem četla článek o tom, jak se to dělá a říkala si, že asi pro nás bude jednodušší si na jaře koupit další hotové slepice, že je to moc komplikované a musí se to hlídat a řešit. A ona si to slépka vyřešila sama. Prý s ní nemohli hnout, vajíčka jí museli vybírat zpod zadku, úplně horká. Tak to vzdali a slepice se od té doby nepohla. Dokonce jí ze začátku pár vajec vyčuhovalo a když za ní přišli podruhé, že jí je vezmou, tak už je měla pěkně všechny pod sebou schované. Prostě jí to nikdo složitě učit nemusel. Dává mi to naději do dalších mých zvířecích "projektů", že by to třeba mohlo vyjít. :-)

sobota 6. července 2013

A zase jsme o krok blíž civilizaci.

Ne, že by to teda byl můj záměr, ale přeci jenom na tom splachování něco je. :-)

Jen si musíme zase zvyknout. Kolikrát se mi stane, že odejdu a až za rohem si vzpomenu, že jsem na něco zapomněla...Je to krásné, zvuk fungující čističky je taky krásný......

Dneska asi uděláme strop, díky nočnímu lijáku a následnému rozbahnění cesty není možné dělat ve sklepě. Takže zaizolujeme budoucí koupelnu, abychom my nahoře neměli tak dobrý přehled o tom, kolik kdo toho přispěje do trubek.