čtvrtek 11. července 2013

Nikdy mě nepřestane udivovat to, jak příroda funguje sama za sebe.
Odjeli jsme opět pracovně na pár dní pryč a mezi tím si naše mlaďoučká slepička usmyslela, že chce kuřátka. Takže ji Klárka s babičkou udělali separé kukaň, dali pod ní 10 vajíček a uvidíme, jestli do tří týdnu budeme mít rozkošné mláďátka. Zrovna minulý týden jsem četla článek o tom, jak se to dělá a říkala si, že asi pro nás bude jednodušší si na jaře koupit další hotové slepice, že je to moc komplikované a musí se to hlídat a řešit. A ona si to slépka vyřešila sama. Prý s ní nemohli hnout, vajíčka jí museli vybírat zpod zadku, úplně horká. Tak to vzdali a slepice se od té doby nepohla. Dokonce jí ze začátku pár vajec vyčuhovalo a když za ní přišli podruhé, že jí je vezmou, tak už je měla pěkně všechny pod sebou schované. Prostě jí to nikdo složitě učit nemusel. Dává mi to naději do dalších mých zvířecích "projektů", že by to třeba mohlo vyjít. :-)

9 komentářů:

  1. Milá G,

    jsem ze samoty a pomůže kohout, ten je hlídá a informuje o nebezpečí. A potom vzduchovka= arzenál z 60.let

    Jiřina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kohouta máme a na vzduchovce se pracuje..... :-)

      Vymazat
  2. Gábi,
    jedním dechem "sjeto" vsjo..
    Nedýchám...
    Čiší tu odevšad neskutečná síla, víra, láska...
    Já Frýdek, děti "jen" 3ks, ale s jedním habánem taky Brno, taky ortopka, taky docent :o)
    Takže vím, rozumím, chápu..
    Přefest vám všem držím paluchy do dalšího žití..a smekám!!
    Hezké, jářku, hezké dny všemu co u vás žije!!
    Dana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Dani, doufám, že habán už má všechno zdárně za sebou a to zlé je to jen mlhavá vzpomínka.

      Vymazat
  3. Dneska jsem náhodou narazila na Tvůj blog - jedním dechem jsem přečetla všechny ty roky dozadu (doufám, že si toho šéf nevšiml!!). Moc, moc držím palce, ať se dílo daří. Taky jsme, plni ideálů, před 20 lety opustili panelák a nastěhovali se do starého domku, který jsme za pochodu takřka celý přestavěli. Radost z fugujícího záchůdku si moc dobře pamatuji, a ta sláva, když se pračka a sporák stěhovali z kolny do domu...Po 20 letech máme jakž takž hotovo a nikdy, ani na pikosekundu, jsem nelitovala. Už se těším na další budovatelské příspěvky :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za povzbuzení.... Jsem ráda, že nejsem sama takový blázen, kterého baví brodit se na zahradu bahnem a raduje se ze splachování obyč záchodu. Jen těch 20 let mě malinko stresuje, zatím jedu v naději pětiletek. :-)

      Vymazat
    2. Neklesej na mysli. Ta úporná práce trvala zhruba 6 let-tím myslím uvnitř domu. Jak se zedničení přesunulo ven, bylo to v pohodě:-)))
      Jinak v chalupě není nikdy konec - minulý týden mi říkal manžel, že příští rok by asi vybudoval nějaký kolník-hospodářská stavení nám dost výrazně chybí...

      Vymazat
  4. Gabi, jsi jednička s kvokničkou!

    OdpovědětVymazat