neděle 30. srpna 2015

Tak nám proudí spousta vody trubkami.....
Asi jsem si nikdy nevážila dostatku vody tak, jako po letošním létě. Vyvrcholilo to tím, že nám v pátek došla voda ve studni úplně, takže jsme se urychleně vrátili domů a M. do noci napojoval a dokončoval....Ale máme to.
Jako blázni chodíme do sprchy a pouštíme plným proudem teplou vodu. Sprchování nám trvá pár minut, protože voda neteče čůrkem, ale normálně. Venkovní hadice má různé druhy stříkání, což jsem doteď ani netušila a pračka je schopná začít prát pár minut po zapnutí, na což jsem už taky úplně zapomněla (hned jsem si to několikrát za ten víkend připomněla)....
Ve městě jsem nikdy nepřemýšlela, jakou hodnotu voda obecně má. Ale to, že z různých důvodů, člověkem nijak neovlivnitelných se může stát, že voda prostě není.....
Lidstvo pořád s něčím "bojuje". Před pár lety to byly povodně, letos sucho... a vypadá to, že ne poslední a podle určitých ohlasů s tím dělá něco jen pár jednotlivců. Mám kamarádku, která všechno recykluje i když není na ničem existenčně závislá jako my. Před lety jsem to nechápala a ani nedávno jsem nechápala, proč to řeší, když má v baráku napojenou státní vodu. Dneska to oceňuju a jsem vděčná za lidi, kteří jsou takoví i když nemusí a i když se mě to osobně ani moc netýká. Naše nová studna je hluboká, podle studnaře by tam voda nikdy neměla dojít, ale i tak, až opadne počáteční nadšení z množství vody, najedeme na šetřící režim.


A aby to dnes nebylo tak moc přemýšlecí, tady máte fotku, jak se pasou naše ovečky....
Nechala jsem je tam cca 10 min, než zjistili, že jim fakt chutnají moje fazole. A ještě ke všemu zrovna odrůda, co mi letos sežrali hnusní a odporní slimáci a obrazily mi jen 3 rostlinky, na kterých si pěstuju alespoň pár kousků na semena na další rok. Fotku, jak Gréta stojí přímo v záhonu, jsem nestihla udělat s ohledem na malé množství testovacího materiálu.

středa 26. srpna 2015

máme seznam restů, ze kterého pomalu ale jistě ukrajujeme položky:

1. střešní okno namontováno a funguje


 kdybyste to nechápali, tak tohle je výhled na moji zahrádku z toho okna :-)









2. uklizeny parkety, které nám před domem straší už cca půl roku
3. pořezané a uskladněné dřevo ze stromů kácených na konci zimy
4. uklizen binec před stodolou a část věcí ve stodole (začala jsem likvidovat krabice po stěhování stylem:"když to 2 roky nikdo nepotřeboval, už se bez toho zbytek života obejde"
5. kola k darování jsou už v autě a snad brzy dojedou k dalším uživatelům.
6. kameny do jezírka z koleček a okolí odneseny

Tento týden snad už bude napojena další studna, tak konečně vyperu. V letošních vedrech nám došla voda už v červenci, takže jedeme na úsporný režim. Paradoxně k tomu jsme skoro každý den vylili stovky litrů vody do země, protože jsme potřebovali pročistit nový vrt. A ještě pořád plýtváme špinavou vodu.... Snažila jsem se alespoň trochu zužitkovávat, takže jsme měli bazén místo vany, zalité stromy, trávu....... a taky doplněné jezírko.

A opět řešíme, že nám slepice nenesou. Něco děláme špatně, netušíme co, stále něco vymýšlíme a stále s nulovějším výsledkem....... Jsme ve stavu, že chceme začít od začátku.......

pokračování po pár dnech:

podle paní veterinářky se snad slepice roznesou, že máme ještě trpělivě čekat s finálním řešením.


U paní veterinářky jsme poslední dobou pravidelnými hosty, jelikož léčíme nohy od morčete. Barunka má svého mazlíčka, bezsrsté morče a protože je tlusté a chová se jako čuně (kadí si pod sebe a pak v tom ťape) tak má typickou chorobu tlustých morčat. Nejhorší je, že tlusté být musí, protože se žrádlem zahřívá.... Začarovaný kruh, který se nelepší.