Tak nám proudí spousta vody trubkami.....
Asi jsem si nikdy nevážila dostatku vody tak, jako po letošním létě. Vyvrcholilo to tím, že nám v pátek došla voda ve studni úplně, takže jsme se urychleně vrátili domů a M. do noci napojoval a dokončoval....Ale máme to.
Jako blázni chodíme do sprchy a pouštíme plným proudem teplou vodu. Sprchování nám trvá pár minut, protože voda neteče čůrkem, ale normálně. Venkovní hadice má různé druhy stříkání, což jsem doteď ani netušila a pračka je schopná začít prát pár minut po zapnutí, na což jsem už taky úplně zapomněla (hned jsem si to několikrát za ten víkend připomněla)....
Ve městě jsem nikdy nepřemýšlela, jakou hodnotu voda obecně má. Ale to, že z různých důvodů, člověkem nijak neovlivnitelných se může stát, že voda prostě není.....
Lidstvo pořád s něčím "bojuje". Před pár lety to byly povodně, letos sucho... a vypadá to, že ne poslední a podle určitých ohlasů s tím dělá něco jen pár jednotlivců. Mám kamarádku, která všechno recykluje i když není na ničem existenčně závislá jako my. Před lety jsem to nechápala a ani nedávno jsem nechápala, proč to řeší, když má v baráku napojenou státní vodu. Dneska to oceňuju a jsem vděčná za lidi, kteří jsou takoví i když nemusí a i když se mě to osobně ani moc netýká. Naše nová studna je hluboká, podle studnaře by tam voda nikdy neměla dojít, ale i tak, až opadne počáteční nadšení z množství vody, najedeme na šetřící režim.


A aby to dnes nebylo tak moc přemýšlecí, tady máte fotku, jak se pasou naše ovečky....
Nechala jsem je tam cca 10 min, než zjistili, že jim fakt chutnají moje fazole. A ještě ke všemu zrovna odrůda, co mi letos sežrali hnusní a odporní slimáci a obrazily mi jen 3 rostlinky, na kterých si pěstuju alespoň pár kousků na semena na další rok. Fotku, jak Gréta stojí přímo v záhonu, jsem nestihla udělat s ohledem na malé množství testovacího materiálu.