Pořád řešíme počet snesených vajec vs. počet žroucích slepic. Počty pro nás nevycházejí moc dobře, tak se M. naštval a prohlásil, ať se na neděli připravím, že zabije pro začátek 2 nejstarší slepice (jedné říkáme orlosup, protože vypadá jako orel se supí hlavou), protože na to nemá nervy.
No a co myslíte, že se stalo? Hned na druhý den jsme našli místo, kam ty mrchy jedny zanášejí. V domečku od kachen, které už jsou několik týdnů v mrazáku, bylo 16 kousků a další jejich oblíbené místo je ve stodole, tam teda byly jen 2, ale stále v tom pokračují.
Takže poprava se nekonala, což jsem si dost oddychla, protože absolutně nemám místo v mrazáku, jelikož tchýně likvidovala krůty a králíky.
Kolegyně z práce se mě ptala, jestli se na to raději nevykašlem, ale nám se nechce. Tak nějak doufáme, že se to vyvrbí, my přijdem časem na všechny finty, které na nás holky opeřené zkouší, a že přijde ta chvíle, kdy bude našimi super šťastnými vejci zásobena celá nejen advokátní obec v Ostravě a přilehlém okolí.
A přihodím vám sem fotku, jak je stále efektivně využito naše lehátko, přestože my ho už nepoužíváme a pořád jen mluvíme o tom, že ho zazimujem do stodoly. No vidím to tak, že do vánoc máme program. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat