Máme za sebou čtvrtý blok chemoterapie. Další nás čeká přesně na Silvestra, ale to si se mnou vymění šichtu chlopek a já budu mít volnooooooo.
Janek opět přibral, pro doktory nepochopitelné, ale dobré. Já to tentokrát taky zvládla v klidu. Sice jsem musela trochu zatínat zuby, ale i to jsem relativně dala. U Janka se totiž projevují klasické pubertální stavy, kdy cokoliv řekne matka, tak adekvátní reakce je protočit oči a cokoliv chce matka, tak se udělá pravý opak. Věci se říkají zásadně takové, aby se matka vytočila nebo přinejmenším vyvolaly další diskusi vedoucí k vytočení matky. Jankovi tentokrát nebylo vůbec špatně, jen trochu na začátku, ale pak byl jen unavený a ospalý (díky Bohu), takže se dost nudil a tím pádem jsem byla jediný objekt jeho zábavy já. Přežila jsem to a on taky. Kupodivu jsem byla nad věcí a prokoukla jeho finty a nenechala se naštvat. Nicméně jsem hrozně vděčná, že minimálně 6 týdnů neuvidím faktor strachu a 2x během 12ti hodin stejný díl Top gearu. Taky jsme viděli 2x stejný díl o krokodýlech a krajtách požírajících krokodýly, 2x stejný díl Přátel a spoustu dalších dílů různých seriálů. Já jsem zvládla techniku šitých šperků a upřímně řečeno, nechápu, jak to může někdo dělat na byznys. Za ty 3 dny jsem zvládla ušít základ náhrdelníku a do náušnic se pustím asi příští rok, protože je to tak šíleně pracné, že mám dost. Ale je to krásné a jsem ráda, že jsem se k tomu konečně dostala.
Taky už nám řekli výsledky magnetické rezonance druhé ruky a vypadá to zatím tak, že ty ruce jsou skoro stejné, tím pádem to metastáze asi nebude, ale potvrdí se to až po šestém bloku na magnetu a další scintigrafii. Ale vysokodávkované chemoterapii se nevyhneme, protože jakmile oni jednou pojmou podezření, tak to léčí tak, jakoby si byli jisti. Ale to bude až za dlouho.
Moje výsledné dojmy z tohohle pobytu jsou super, dokonce jsme stihly s jednou mamkou z Ostravy vypít jeden večer láhev vína a probrat všechny doktory a sestry, co jsme kdy potkaly, všechny možné chemoterapie a všechny další mamky, které známe................ Asi si začínám zvykat.