Kačeny stále v plném počtu. To jen tak na okraj pozitivně.

Máme za sebou další zabíjačku, tentokrát ovečky. Měli jsme v plánu, že začneme mladými beránky,

ale ráno, když jsme vybírali kterého, jsme si všimli, že beran neustále odhání od zbytku ovcí Blážu. Trkal do ní, kdykoliv se přiblížila, tak ji vyhnal pryč.
Bylo nám řečeno, že je asi nemocná, proto beran chrání zbylé ovečky od nákazy. Navíc jsem už delší dobu pozorovala, že je nějaká pohublá. Takže volba byla jasná. Jen s tím, že nemáme odvahu maso jíst, takže všechno půjde psům.
Opět to nebudu moc rozebírat, jen asi to, že i můj muž si neustále rozšiřuje obzory svých dovedností. Když jsme dům kupovali a já začala zveřejňovat plány na zvířectvo, upozorňoval mě, že v žádném případě nebude nic zabíjet, ať s tím počítám. A teď nejen, že zabíjí, stahuje a porcuje, ale hlavně to dělá s neuvěřitelným citem. Jen u toho nebrečí jako já.
Co mě taky překvapilo, že beran celou neděli chodil okolo ohrady a bečel. Normálně se ovce projevují zvukově hlavně ráno vůli žrádlu, ale tentokrát jsem měla pocit, že nám beran vyčítal, co jsme mu to s Blážou provedli. Jako jediný taky nežral, když jsme ji odváděli, ale koukal, co to provádíme.