úterý 2. května 2017

Pokud jsem si myslela, že něco nepochopily kachny, tak rozhodně ta nechápavá jsem já. Nebo spíš dle mého muže jsem netrpělivá. Minulý týden si sedla další kachna na 12 vajec, ta poslední zbývající nesedící jí tam do hnízda každé ráno přihodí jedno další, ale jelikož jsem to čekala, tak jsem ta původní pokreslila fixem a každý den, když se jde kačena projít, tak jí to nepokreslené vezmu. Problém je, že má to hnízdo v ležení pro ovce, což jsme sice vyřešili zatím deskou nad ní, ale až se vylíhnou mláďata, tak to budeme muset nějak vykutit jinak. Asi na pár týdnů uděláme výběh ovcím jinde.
No a naše líheň? To je taky akce jak prase.
26. den - nic (to se mají oficiálně kachňata líhnout)
27. den - nic
28. den - nic - v líhni to začalo smrdět - došla mi trpělivost a v rámci zklamání jsem vejce vzala a že je dám aspoň psům, ony ty zkažené milujou. Tak jsme jim dali jedno, Maxina si labužnicky pochutnala na skoro dolíhnutém kachněti a já se jala vylupovat další do mísy, abych trochu koordinovala skořápky okolo baráku.....Skoro jsem u toho brečela, že jsme museli udělat chybu někde na konci, když najednou M. říká - Ty koukni na to, ony se hýbou!!! - Tak to jsem začala brečet opravdu a valila se zbytkem vajec zpátky do líhně. A co myslíte?
31. den - začala některá vajíčka pípat a praskat.
Takže jsem úspěšně zlikvidovala 5 životaschopných kachen a z těch zbývajících 10 zatím vypadají nadějně 3.

1 komentář: