Tak mě překvapila babička sama. Tím, že odešla. Ve chvíli, kdy jsem pro ni vyřídila postel, naplánovala stěhování pokojů a malování... Teď už nemusím řešit, co bude s Majáčkem.

Možná o to horší je pro mě teď zase všechno nechat být a pokračovat v tom, co se ani nestihlo naplánovat. Možná šlo o moje rozhodnutí, že do toho opravdu půjdu i když je to oblast pro kterou nejsem stavěná. Vždycky máme rezervy abychom zvládli to o čem si myslíme, že nejde....................
na tento verš jsem úplně zapomněla... Teď už vím, jak je jednoduché Bohu odevzdat starosti a trápení. Díky
OdpovědětVymazatcimi
Jejda, kde ty jsi tady ocitla? :-) To jako myslím samozřejmě v dobrém, jen že mám tenhle blog chvilinku a nikomu zatím nic moc neříkala.
OdpovědětVymazatBabička odešla...kam? To jako že umřela? Je to řečeno jakoby na okraj,takže se mi ani nechce věřit, že by to bylo tak... jak je to? Jak se to vyřešilo?
OdpovědětVymazat