středa 20. července 2011

U nás se nic neděje.
Janek je u švagrové, Klárka na hudebním kempu a my s chlopkem nemůžeme spát, přestože jsme nikde neletěli a žádný čas nepřesunovali. Jsme rozmazleni tím týdnem, kdy děti byly u babičky a my vstávali po 9. hod a chodili spát dlouho dlouho po půlnoci. Pohodička džez.
A přestože se válím od neděle v posteli kvůli čemusi, co jsem chytila kdesi a ono si to sedlo na moje střeva + žaludek + močák, tak už mě to lenošení nebaví. Ale světe div se, ubylo mi pár milimetrů na objemu, což jsem nikdy nevěřila, že je u mě možné. A kdyby ten močák nebolel tak hnusně a ty brusinky nechutnaly tak hnusně, asi by mi tahle dietní terapie ani moc nevadila. Jenže v sobotu se vdává chlopkova sestra a jít na svatbu s nechutenstvím je fakt masochismus.
A když mi bylo nejhůř, myslela jsem na to, že Jankovi bylo během roku mnohem hůř a musel zvládat mnohem více bolesti či nepohodlí než já.

2 komentáře:

  1. Gábï, tak at je ti brzy líp!! Hezky se kurýruj a nabírej síly, já ti dám "nebaví". :-) Zdravím a posílám enenrgii, Renča!

    OdpovědětVymazat
  2. Reni, jsem totiž klasická ženská, která čím je jí hůř, tím víc věcí jí frčí v hlavě, co by mohla dělat místo toho polehávání v posteli. Já zásadně umývám okna těsně předtím, než zkolabuju. Dřív mi totiž ani nepřijde, že by bylo potřeba je umýt. :-)
    Sand už nám konečně vyjde to kafe.

    OdpovědětVymazat