středa 8. března 2017

Pořád bojujeme s dojením. V neděli jsme nadojili 200 ml výborného, krásně tučného mlíka a tím Matylda skončila. Od té doby nepustí ani kapku a já jsem čím dál víc v koncích, jestli s ní bojovat, nebo to nechat být. Kůzlata se občas z plného vemene napijou, ale oproti vycucanému je to nic.
Věděli jste, že koza umí stojku? A vydrží na těch předních nohách i nějakou dobu stát?
Nevycházím z údivu.

Tak nakonec pomohl "přítel na telefonu", který rezolutně řekl, že za každou cenu vydojit. Naštěstí se povedlo, ale s pomocí M., který svou obří silou držel kozu v přijatelné poloze a já mohla masírovat a nahřívat a dojit.... Mohly by se mimina umoudřit a začít pořádně sosat z obou struků.

2 komentáře:

  1. Mě ty vaše story strašně baví :-)
    A ta fotka z minula je fakt super!
    Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mi to přišlo taky vtipné, jak mi beran nakukuje do kurníku, jestli ty kuřince dobře vyhazuju. :-)

      Vymazat