Tak jsem se do toho pustila......

Jak jsem minule avizovala, láká mě vše, co se dá doma vyrobit a pokud možno z podomácku vypěstovaných surovin.

Z obrázku vyplývá, že jako první zkouším zpracovat levanduli. Silva mi pravidelně vozí nádherný svazek z Kunštátského keramického jarmarku, kam jezdí se Soňou a jelikož se za pár měsíců budeme stěhovat do trochu divokých podmínek, kde na parádu nebude moc prostoru, rozhodla jsem se, že tu krásu zkusím zužitkovat. Taky proto, že suroviny na výrobu levandulového oleje jsou dost dobře dostupné.

Sice jsem hned v úvodu svého experimentování porušila několik zásad, ale jelikož to hlavně zkouším, tak to sama sobě snadno odpustím.

1.) levandule se má správně skladovat v uzavřených nádobách, než se začne zpracovávat. Já jsem si ji "skladovala" ve váze na polici a jeden svazek dokonce z minulého roku.
I tak se při drolení vinula vůně po celé kuchyni.

2.) další chybou asi bylo, že jsem směs oleje a levandule nenapěchovala do sklenice, protože množství kvítků je omezené a já vzhledem k velikosti mé rodiny nepoužívám menší sklenice, než 0,7 l. Ale nějak nechápu, v čem by mohl být ve výsledku problém.

Takže doufám, že výsledek bude stát trochu zato.
A proč to vlastně dělám? Protože pak budu vyrábět to domácí mýdlo a k tomu se bude náramně hodit ten olej, aby mýdlo bylo krásně voňavoučké.

Ještě řeším, co by se dalo udělat s těmi použitými kvítkami.....

Páni, to je teda doba, kdy jsem tady naposledy přihodila nějakou novinku. Asi bych se nedivila, kdyby tady už nikdo nechodil. :-)

Takže shrnutý apdejt ohledně domečku a Janka:

- Janek má za sebou další operaci nohy
- výsledný efekt je o tom, že může začít odkládat berle, což je pro nás neuvěřitelná změna
- moje nadšení, že mě v noci nebudou budit cvakající berle vystřídalo zděšení, že Jankovi začala vrzat neuvěřitelně ortéza, kterou nesmí vůbec odkládat z nohy. Takže, když chodí, mám pocit, že máme doma polovičního young Forresta. Ale i to časem vyřešili promazáním kovových částí
- Janek si užívá toho, že chodí a má ruce v kapsách, ale zatím jen doma. Noha je hodně slabá a za chvilku začíná bolet, takže venku stále s berlemi
- z onkologického hlediska je vše snad v pořádku, další kontrola až v dubnu

Na domečku to teď vypadá tak, že mamka bydlí v jednom pokoji, má tam kamna na dřevo, kterého je všude spousta a jedinou nevýhodou je, že musí chodit na záchod do kadibudky za dům, protože došly peníze a tak se stavba jakože zastavila.

My šílíme z úředníků v Těšíně, kde doslova jedna ruka netuší, co dělá druhá a zákony se dodržují takovým způsobem, jak komu vyhovují.
Ale první žádost snad byla zdárně dotáhnuta do konce a čov bude s požehnáním úřadů.

Okolo domu postupně likvidujeme stromy, které nestojí za to, aby zůstávaly, takže já už několik týdnů neustále sekám větve, podlehla jsem kouzlu štěpkovače a tak chvilku sekám, chvilku štěpkuju a miluju to. Teda kromě chvilek, kdy mě kus dřeva sekne do čela tak, že mi ho rozsekne.
A taky mám asi z toho všeho namožený vaz v pravém zápěstí, takže ortéza to v budoucnu jistí a zatím používám elastický obvaz a moje levá ruka začíná být se sekyrkou taky dost zručná.

No a co mě vlastně přivedlo k návratu psaní blogu? Jak tak neustále řešíme co a jak budeme stavět (moje budoucí kuchyň už má asi třetí pozici), tak se to neobejde bez surfování a zjišťování na netu. A já teda už několik týdnů sjíždím stránky o sázení stromků, zeleniny, pěstování různých kytek a jiných podobných aktivit a čím dál více jsem vděčná za náš obrovský pozemek, který nabízí spoustu možností.

Narazila jsem na tento blog, kde paní skvělým způsobem popisuje svoje amatérské aktivity doma i na zahradě. Tohle mě namotivovalo a neuvěřitelně navnadilo k tomu, využívat darů přírody v běžném životě.

Takže můj plán na letošek je:
- vysázet si maralí kořen, měsíček lékařský a další šílené rostlinky posilující organismus a působící protirakovinně
- vysázet ovocné stromy
- vyzkouším taky už zeleninu a uvidíme, jak nám to spolu půjde
- z některých kytek, které vysázím uvařím domácí mýdlo a mastičky.... návodů je spousta
- a možná i slípky už letos rozjedem, protože spotřeba vajec v naší rodině k tomu vybízí

Jak já bych už sázela, ale zatím se musím spokojit se sekáním a přípravou. A taky už pomalu stěhuju, zatím do stodoly balím krabice s věcmi, které aktuálně nepotřebujeme, ale vyhodit je nemůžeme, jako třeba účto za minulé roky.

A takhle nějak budou vypadat moje záhonky na zeleninu, které mi Janek udělá.... Nemyslím obsah, ale styl....

A kompost budu mít......

Takhle to dopadne, když si chlapi hrajou s "autíčky".....

a takhle to vypadalo původně:

Maťo si pozval bagr na vykopání příjezdové cesty. Což je výborná zpráva pro ty návštěvy, které si při odjezdu třeba rozřezali pneumatiku, urvali výfuk......... Už se vám zřejmě nic takového u nás nepřihodí :-)

Bagrista má na svědomí jen vyoraný plot a stromy, které vadily. Já mám na svědomí sad bez kopřiv, keříků, křenu.... a jiných vychytávek.
Ovoce letos češeme motorovou pilou :-)

Mám prodlevy, já vím, ale nějak to nestíhám. Vždycky něco nafotím, pak to nestáhnu z foťáku a řeknu si, že napíšu něco až s fotkou.......

S Jankem jsme byli na kontrole po 3 měsících, má utržené vazy pod kolenem, což docela zaskočilo pana docenta, takže vymýšlí, co s tím a máme zavolat v říjnu a snad po vánocích půjde Janek na další operaci, kde mu to budou něčím umělým spravovat. S tím souvisí to, že musí opět nosit ortézu a chodit o obou berlích a s tím souvisí to, že není schopný vykonávat praxi, takže nemůže dál chodit na obor, který studuje. Takže řešíme, co dál s ním..........................
Ach jo, kdybych to neříkala.....

Jinak na domečku řádíme, řežeme stromy, sekáme kopřivy, oklepáváme a ukládáme cihly, kopeme podlahy, zazdíváme drážky..... Co se týká domu, přehoupli jsme se z fáze likvidace, do fáze budování. Já teda spíš zkulturňuju okolí domu a přicházím na to, že moje oblíbené obchody začínají být tam, kde mají pily, sekačky, pracovní obuv......

A přicházíme na další vychytávky.
Podařilo se mi vysekat kopřivový háj v rokli pod sadem (pak jsme v noci usla až po brufenu a několika vrstvách konopné masti na rukách a spodních částech nohou) a objevil se tak docela hezký plácek, kde Maťa napadlo, že by byl fajn rybníček, takže 2 dny s Jáchymem koumali, jak to udělat. Pak přišel soused a vzpomněl si, že kdysi majitelé chovali spoustu kačen a hus a slepic a měli tam dole jezírko. Tak jsme vzali rýč a fakt jsme našli půl metru pod zemí betonový základ. Takže budeme mít rybníček.

Někdy přijdu na dům a mám pocit, že bych se potřebovala rozdělit na několik lidí. Je tam toho tolik, co se dá dělat, takže někdy se přistihnu, že začnu odnášením větví, pak si všimnu, že tam leží nějaká kupka sena, pod ní kouká zarostlý plot, tak ho začnu vyhrabávat a jak odnáším ten plot, všimnu si dalšího železa, tak ho taky odnesu a pak jdu kolem spadaného ovoce, tak ho začnu sbírat a tam mi začnou vadit další spadané, či pořezané větve.... a jsme zpátky u toho odnášení větví.....

Ale je to krásné a moc si to užíváme....

Malý apdejt:
Už mě zase bolí ruce. Měla jsem chvilku, kdy mě nebolely, protože jsme jela na tábor a tam jsem si od těžké dřiny odpočinula. Včera jsme objevila krásu ruční elektrické pilky a řezala jsem větve v sadě. Zatím jen ty, co už se ořezaly, ale těším se na prořezávání ovocných stromů na podzim.

Pro moje věrné fanynky oklepávání cihel hlásím, že jsme zbourali zadní chlívky a máme opět novou zásobu materiálu.

Objednali jsme okna, domluvili dráteníka na stáhnutí domu a dojednali podřezávače. Díky Bohu za ochotné známé řemeslníky. Každý zná někoho, kdo zná někoho a je ochotný pomoct zoufalcům jako jsme my.

Dneska jsme celé odpoledne strávili strháváním plechu ze střechy chlívků. Mám pocit, že porodit 4 děti bylo snazší. Polovinu času jsme přemýšleli nad tím, jak to udělat, aby to vůbec šlo sundat. Asi jediná věc na domě, která je udělaná pořádně. Ale s pomocí Jankova kamaráda jsme to nakonec zvládli, akorát zítra neudržím v ruce ani tužku.........................