pondělí 28. února 2011

ach jo.
Všechno je zase jinak. Dorazili jsme na ortopedii. Po hodině čekání v ambulanci nás uložili na pokoj. Sice ortopedický, ale nezabývají se tam onkologickými pacienty. Zítra se Janek stěhuje na jiné oddělení. Zítra nejde na operaci. Rozhodli se, že to udělají až ve středu, takže jsme tam dneska leželi úplně zbytečně. Janek leží na pokoji s pánem, který je ročník 1932 a ten chtěl ať odejdu, protože chce mít klid. Takže jsme hráli žolíky na chodbě. Návštěvy jsou zakázány. Nejdřív to vypadalo, že mě za ním vůbec nebudou pouštět, ale pak se tonějak ukecalo. Uvidíme, jak to bude na tom jiném oddělení. Už jsme viděli staniční sestru, která nás sprdla za to, že máme špatně katetr. Koza. Máme ho 5 měsíců a ona nás buzeruje jak malé děcka. I tak mě za ním nepustí na JIPku, takže v den operace pojedu domů a vrátím se, až bude Janek chtít.
Nebudou mu dávat nic kovového, dozvěděli jsme se, že se plánuje homoštěp. Že by nám to třeba někdo řekl? A proč? Jaká bude potom ta chema? Docenta, co bude Janka operovat jsem prošvihla, tak se snad dozvím něo zítra ráno, jestli se mi ho podaří odchytit. Doktor, co nás příjmal, nic nevěděl. Připadám si jako debil, hádám se s doktorem, že homoštěp ne, že bude kovová náhrada. Komunikace s doktory fakt dokonalá. Tam, kde nadbývá IQ, chybí EQ. Nevím, nakolik ze mě mluví únava, vztek, strach, stres..... Jdu spát, pokračování zítra.

Žádné komentáře:

Okomentovat