úterý 1. března 2011

Tak jsem doma. Janek v nemocnici. A čekáme. Měla jsem pocit, že mě onkologie naučila trpělivosti a zmírnila moje tempo. Ale co je oproti tomu ortopedie!!!!!!!!!!!!!
Já hlupoňa jsem ráno čekala skoro hodinu na docenta na ambulanci. Samozřejmě jsem si ho spletla s někým jiným a ten správný mi utekl. Ani jsem neznala jeho jméno, jen jsem věděla že je docent. Kupodivu jich tam mají více. Tak jsem běžela na oddělení, tam jsem od sestry vyzvěděla jméno docenta, který bude Janka operovat a taky to, že už je asi na sále. Pak jsem letěla zase zpátky k jeho kanceláři (je to jiná budova), kde jsem  ho odchytila s rukou na dveřích operačního sálu. Odkázal mě na svoji sekretářku, že mi řekne, kdy mám za ním přijít mezi operacemi. Tak jsem to domluvila a šla zase zpátky za Jankem.
Mezitím jsem stihla zavolat chlopkovi a hystericky se mu vybrečet do telefonu.
Když jsem se pak konečně dostala k panu doktorovi, dozvěděla jsem se, že o kovové náhradě nikdy neuvažovali, že to pak nejde zpětně nahradit kostí, takže pro Janka je nejlepší řešení homoštěp a nějaká chemoterapie nehraje roli, protože i bez ní je tam riziko toho, že se kost neuchytí. Byl na mě moc hodný, doporučil mi, že do toho nemám mo vrtat a mám spoléhat na jeho 40tileté zkušenosti v tomto oboru.
A perlička na závěr: když jsem zmínila, že ho bude operovat zítra, tak mi na to řekl, že neví, jestli se mu zítra  vleze do programu a ve čtvrtek má nějakou moc složitou operaci... "no nebojte, do konce týdne tu operaci určitě provedeme."
Tak jsem jela domů.

4 komentáře:

  1. šmanokote... měla jsem dojem, že "moc složitá operace" je ta Jankova, evidentně neznám žebříček důležitosti pořadí pana docenta :-(
    Držím co můžu, myslím na vás, musí to být šílené, to čekání...

    OdpovědětVymazat
  2. Gábino, je mi to moc líto, že tím musíte procházet. Modlím se, aspoň to můžu dělat. Držte se, Pán je dobrej!

    OdpovědětVymazat
  3. Holky díky moc.
    Je fakt, že jsem taky myslela, že takové složité věci si plánujou nějak víc dopředu. Spoléhám ale na to, že vědí co dělají a kdyby to opravdu více spěchalo, tak už ho operují. Raději ať jsou v klidu a udělají to pořádně. Na druhou stranu mě to uklidňuje, že tam snad nebude žádný zádrhel, když to tak nehrotí.

    OdpovědětVymazat