středa 15. září 2010

Nikdy mi nedocházelo, jak moc může člověka v těžkých chvílích potěšit a podpořit to, že někdo napíše sms nebo mejla, že na nás myslí anebo se modlí.
Dneska od rána, hned, co jsem otevřela oči, tak brečím. Zoufalstvím a strachem. Já vlastně ani moc nevím, jak mám popsat svoje pocity.
Jedu autem a tam mi hraje písnička, kde nějaký určitě šťastný křesťan z Ameriky zpívá o tom, že "our God saves". Měla jsem pocit, že ta písnička hraje strašně dlouho a pořád dokola ten stejný refrén, než mi došlo, o čem ten refrén opravdu je.
 Volá mi Soňa, že zalarmovala bráchu v Praze, který tam zná spoustu vlivných lidí a on pozjišťoval info o oddělení, kam s Jankem jedeme, že je to to nejlepší, co v ČR je.
Volá mi Ája, že pozjišťovala nějaké informace o tom, kde bych mohla v Praze bydlet a k tomu mi říká, že se jí zdál sen o tom, jak s Jankem paří na diskotéce a pak z ní mezi řečí vypadne, že přece je bibli napsáno, že na nás Bůh nenaloží zkoušku nad naše síly.
Jdu do banky podat nějaké papíry kvůli práce a cestou zpátky potkám Veri, která jede náhodou kolem a můžeme spolu chvíli mluvit a plakat spolu.
Volá mi pastor, že už na nás dlouho myslí a to, co se děje s Jankem mu do celé věci okolo nás s Matěm zapadá a vidí v tom velkou naději. A zburcuje starší a ti přijdou večer se za Janka modlit.
Napíše mi Hanka, že si klidně vezme děti na nějakou dobu k sobě, kdyby Maťo nějak nestíhal a pak napíše Jankovi sms, která ho neuvěřitelně povzbudí, o tom, že Bůh je s ním.
Napíše mi Jiřinka, která zburcovala mládežníky, že se všichni z mládeže večer sejdou a budou se za něj modlit a vytvoří modlitební a postní řetěz.
Zavolá mi Silva, že na mě myslí a modlí se ona i její děti.
A samozřejmě rodina. Jenže ti sami mají co dělat, aby to zvládli.
Každá sms, která mi přijde je pro mě velká podpora. Je mi to fuk, jestli mi lidé píšou, že se modlí nebo jen na nás myslí. Moc děkuji všem za neuvěřitelnou podporu, která mi pomáhá se nezhroutit.
A jestli se takhle lidé starají, o co více se zajímá Bůh. Chci věřit v zázrak, chci ho zažít. Moje víra je mnohem menší než hořčičné zrno, ale moje touha je větší než jakákoliv hora na zemi. Mám touhu nejen po zázraku, ale mám touhu i věřit v zázraky. Třeba tak troufalý, že Bůh Janka dneska večer uzdraví a my dojedem do Prahy, kde se sice budou divit, ale pošlou nás zpátky.

2 komentáře:

  1. Ahojki Gabi,jedním dechem jsem si přečetla čím te´d procházíte:-(Mám slzy v očích.Budu na vás moc myslet a přeji vám všem spousty sil,odvahy a hlavně ať to dopadne co nejlépe půjde.Držte se.
    Zuza Zel. a spol.

    OdpovědětVymazat